El Greco
vlastním jménem Doménikos Theotokópoulos
*1541 Fodele, Kréta +7. dubna 1614 Toledo, Španělsko
"Život mu dala Kréta, ale štětec Toledo."
Doménikos Theotokópoulos byl sochař architekt a především malíř známý jako hlavní představitel španělského manýrismu a pozdní renesance. Narodil se do rodiny drobných úředníků, jeho otec Geórgios měl "populární" povolnání - výběrčí daní a jeho starší bratr Manússos byl obchodník. Chodil do klášterní školy, nejspíš k řádu Františkánů, protože jeho oblíbeným světcem se stal František z Assisi, jinak si asi nelze vysvětlit to, že ho namaloval více než 120 krát.
Každopádně až do roku 1561 neexistuje o Theotokópoulosově malířské činnosti žádný spolehlivý doklad. Z jeho tvorby se dá hádat, že malovat (ikony) se učil už na Krétě od mnichů. V roce 1560 opustil Krétu a na několik let se usadil v Benátkách, kde se učil u Tiziana a Tintoretta. O deset let později zamířil na pozvání kardinála Alessandra Farneseho do Říma, kde poznává umění Rafaela a Michelangela. Theotokópoulos byl tak trochu tvrdohlavý chlapík, a když se jednou dostal do sporu s kardinálem skončilo to vykázáním z paláce. Mimochodem nešlo o banální spor, kardinálovi navrhnul, že by bylo dobré přemalovat Michelangelovy fresky v Sixtinské kapli a on že by se toho zhostil. Tohle mu tedy nevyšlo a tak si v roce 1572 v Římě otvírá svoji první malířskou dílnu. Tři roky vesele maluje a pak nakrátko odjíždí do Madridu. Tady potkal Doñu Jerónimu de Las Cuevas, ta se mu stala manželkou a v roce 1578 mu v Toledu porodila syna Jorge Manuela Theotokópoulose. Ten se mimochodem také stal malířem.
V Toledu, kde dostal objednávku na hlavní oltář kostela S. Domingo el Antiguo se pak Theotokópoulos usídlil natrvalo. O jeho slavném příchodu vypovídá dobový citát: "Přišel do tohoto města s velkou sebedůvěrou, dávaje na srozuměnou, že není na světě nic, co by převyšovalo jeho práci." Španělům dělalo problém vyslovovat jeho jméno a tak mu začali říkat jen "Řek" tedy "El Greco". První oltářní obraz (Nanebevzetí Panny Marie) dokončil ještě v roce 1577, druhý obraz - Svlékání Krista - ale vyvolal silnou polemiku s členy kapituly kteří mu vytýkali přílišnou osobitou interpretaci náboženského tématu. El Greco byl hodně výstřední člověk a stejně výstřední byla i jeho práce. Studentů měl málo, protože nikdo nechtěl přijímat jeho podivné názory. Když se jednou El Greco dozvěděl, že jeho obrazy si lidé pletou s Tizianovými, rozhodl se změnit styl tak zásadně, že za své dílo sklízel jen výsměch. El Greco neuznával Tiziana a dokonce ani Michelangela. Podle něj to byl sice milý člověk, který ale vůbec neumí malovat.
Umučení Krista | Pohřeb hraběte Orgaze |
Od krále Filipa II. získal El Greco dvě zakázaky (Umučení Sv. Mauricia a Thébské legie), ale ani s jednou nebyl král spokojen a už po něm radši nikdy nic nechtěl. I tak zvládal El Greco žít na vysoké noze, nechával se hostit markýzem de Villenou a zaměstnával hudebníky, kteří mu vyhrávali, když se ládoval jídlem.
V roce 1586 u něj byl objednán další obraz - Pohřeb hraběte Orgaze pro toledský kostel svatého Tomáše, který zobrazoval legendu podle níž hraběte Orgaze nesli ke hrobu jeho patroni Sv. Augustin a Štěpán doprovázeni toledskými šlechtici. A zároveň ještě stihl malovat obrazy pro oltář kláštera Dona María de Aragon v Madridu - Křest Kristův, Ukřižování Krista, Seslání Ducha svatého a Zvěstování Panně Marii. Mazi léty 1600 a 1604 maloval výzdobu špitálního kostela v Illescasu, kvůli které se dostával do častých sporů s církevními autoritami. Ty mu vytýkaly neslušné zobrazování náboženských témat, to že určité zobrazované prvky nepatří do dané doby a podobně. Díky svému životnímu stly byl El Greci na konci života hodně zadlužený a tak ve svém díle musel dělat mnoho kompromisů. Cenu obrazů mu určovali odhadci a všechny obrazy pak musel upravovat dle přání kupce.
El Greco si ve Španělsku nikdy nezvykl, miloval svůj domov a až do smrti se na své obrazy podepisoval řecky.
La Pieta |
Syté barvy, hodně šedé, zřetelné přechody a předevší podlouhlé postavy dělají jeho dílo dobře rozpoznatelným. Existuje několik teorií podle kterých podlouhlé postavy maloval proto, že trpěl oční vadou. Další uvádí, že byl homosexuál a na jeho díle se to takto projevuje a jiní zase tvrdí, že užíval marihuanu. Jeho styl ve své době neměl moc příznivců a následovníků, ale u romantiků nakonec našel pochopení a ve 20. století si našel stoupence s nástupem expresionismu a kubismu. Dokonce i Picasso uváděl jeho díla jako přímou insipraci pro vznik kubismu.
El Greco zemřel v roce 1614 v Toledu, byl pohřben v klášteře Santo Domingo el Antigua. V roce 1618 byly o náhrobek vedeny spory, jeho ostatky tak byly vyzvednuty a uloženy v kláštěře San Torcuato. Odtud ale zmizely a nikdo neví kde jsou.