labrys kopie.png

Řeči a řečičky

Kréta patří pod Řecko, logicky tedy lze odvodit, že se mluví řecky. Řečtina je také úředním jazykem. V turisticky rušných oblastech se domluvíte i anglicky. Budete-li mít štěstí a narazíte na někdoho, kdo v turistickém ruchu dělá už delší dobu domluvíte se i německy, dokonce jsem se setkal s člověkem, který mluvil rusky, italsky a trochu česky.

Zaměříme se ale na angličtinu, která bude asi stěžejním pilířem v komunikaci s domorodým okolím. Zapomeňte na předpřítomné a předminulé časy a podobné hovadiny. Řek z toho má hlavu kolem stejně jako vy, takže nač se trápit. Řekové mluví aglicky pomalu a srozumitelně.

Chcete-li Řeka pobavit, neříkejte mu vtipy. Český fór stejně nepobere. Spíš se naučte aspoň pár řeckých slov. Mě se zalíbilo jásas (ahoj). Poletoval jsem pak po Krétě a pořvával jásas, jásas. Efekt to mělo. Každý zvedl hlavu, podíval se a s úsměvem odpověděl. Nebo to možná bylo se smíchem. Ale existují i jiná slova.

Základní fráze
dobrý den kalimera
ahoj jasu
ano ne
ne ochji [ochi]
pán kirios
paní kiria
slečna idha
prosím parakalo
děkuji efcharisto
prosím? oriste?
dobře kala
v pořádku endaxi
potřebuji chriazome
dejte mi dhoste mu [doste mu]

V taverně
jídelní lístek katalogho [katalogo]
nápojový lístek
- katalogo ton krasion
účet loghariasmo
stůl pro dvě osoby
- ena trapezi ja dhio atoma

Potraviny
voda nero
chléb psomi
mléko ghala [gala]
sýr tyri
. pivo bira
čaj cai
káva kafes
víno krasi
ryba psari
vejce avgha [avga]
ovoce fruto
pomeranče portokalia
citrony lemoni
jablka mila
zelenina lachanika
brambory patates
rajčata domates  

Dny v týdnu
pondělí dheftera [deftera]
úterý trity
středa tetarty
čtvrtek pempty
pátek paraskjevi
sobota savato
neděle kjiriakji [kiriaky]

dnes simera
zítra avrio
včera chtes
předevčírem prochtes

. nula midhen [miden]
jedna enas, mia [ena]
dvě dhio [dio]
tři tris, tria
čtyři teseris, tesera
pět pende
šest exi
sedm efta [epta]
osm ochto [okto]
devět enea [enja]
deset dheka [deka]
jedenáct endheka [endeka]
dvanáct dhodheka [dodeka]
třináct dhekatria [dekatria]
čtrnáct dhekatesera
dvacet ikosi
dvacet jedna ikosi ena
třicet trianda
čtyřicet saranda
padesát penynda
šedesát exynda
sedmdesát evdhominda
osmdesát oghdhonda [ogdonda]
devadesát enenynda
sto ekato
dvěstě dhiakosja [diakosja]
třista triakosja
tisíc chjilies [chilja]
dva tisíce dhio chilijades
[dio chiljades]


Obecně platí, že čím větší pustina a čím větší vnitrozemí, tím horší komunikace s domorodci. Není to tím, že by Řekové nebyli komunikativní, osobně mám pocit, že ti co žijí hluboko v horách, nebo na náhorních plošinách slézají do civilizace jen je-li to nezbytně nutné a tudíž někteří z nich možná ani netuší, že skončila 2. světová válka, že začala Evropská Unie a že existuje i jiný jazyk, než řečtina. V takové případě pomůžou ruce, nohy, výraz obličeje tedy takzvaná neverbální komunikace. V praxi to znamená, že problém přednesete v češtině jednoduchou formou. Řek se na vás podívá a z řeči těla teoreticky pochopí co po něm chcete, nehledě na to, že mrtě slov pochází z řečtiny, takže každému desátému by měl porozumět.

Na Krétě se vám zkrátka ať chcete, nebo nechcete nejednou stane, že budete muset s domorodci komunikovat. Ať už při placení, nebo když se ztratíte ve vnitrození a budete hledat cestu do civilizace. Pokud neumíte žádný ze světových jazyků nepropadejet panice. Domluvit se dá i jinak, za všechno hovoří následující tři zážitky.

Krétský obchod se suvenýry
Obchod - místo, kde se mluvení nevyhnete

 

Kouzelná babička - tak bych nazval první, odehrál se při cestě z jednoho výletu, kdy jsme zastavili u benzínové stanice se záminkou nakoupit nějaké pití. Obvykle, když na Krétě jedete tankovat trvá to jen pár vteřit, než se odněkud vyloupne opálený mládenec a bez ptaní vše kolem tankování obstará. U téhle pumpy nic. Jen ve stínu seděla stará řecká babička, která vypadala, že zažila ještě zlatý věk mínojský, koukala a usmívala se jedním zubem nalevo. Tankovat do auta nebylo třeba, šel jsem tedy k lednici s colou a zeptal se jestli si můžu vzít dvě plechovky. Babička pokrčila rameny, jako že nerozumí. Česky, anglicky, německy, nic nepomohlo, evidentně se jednalo o nějakou zapřísáhlou vlastenkyni, které nehodlala podlehnout postupující globalizaci. Zvedl jsem tedy dva prsty a ukázal na plechovky. Kývla s úsměvem. Když jsem chtěl platit, pokrčila rameny, jako že neví kolik. Všude stojí plechovka zhruba euro, maximálně euro padesát. Pro jistotu tedy dostala tři eura. Usmála se a vrátila mi jedno euro a osmdesát centů. Co z toho plyne? Pro základní komunikaci postačí když se naučíte efektně pokyvovat hlavou a krčit rameny, a možná na tom ještě vyděláte.

Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem - v jedné taverně v Matale, teď si nevzpomenu jak se jmenuje, ale je to ta na pláži úplně vlevo, pracuje pan restauratér a paní restauratérová. Jsou to věru zajímaví lidé. Ona stojí před tavernou a pořvává na každého kdo jde kolem. (zřejmě něco v tomto duchu - pojďte dál, žrádla tu máme hory je ho dosti i pro vás). Je to obchodní strategie, ale neznalého turistu to spíš vyděsí, vyjeveně kouká a když pochopí, že smršť řeckých frází je mířena jemu, raději zrychlí krok. Zatímco pan restauratér pobíhá mezi stoly a volí strategii úplně jinou. Přiblíží se ze zadu a za odhalený krk vám strčí PET lahev s ledově vychlazenou vodou a zběsile se směje. Při každém dalším průchodu kolem vašeho stolu prohodí nějakou hlášku a pokaždé také jiným jazykem. Zkouší to tak dlouho, než se trefí do vaší mateřštiny. Poté uznale kývá hlavou a tváří se jako by chtěl říct: "A co je nového v Česku, to už je let co jsem tam nebyl." Pravděpodobně tam nebyl nikdy, ale zahrát to umí skutečně věrohodně. Každopádně odměnou za jeho nezvyklé chování je miska oříšků (jako pro opičku), hroznového vína, nebo meloun gratis. Máte-li partnerku, které se chcete zbavit, obzvlášť doporučuji návštěvu tohoto podniku. Pan restauratér totiž při placení rád laškuje s dámskou částí výpravy a údajně nemusíte platit, když tam partnerku necháte. Co z toho plyne? Na správném místě se správným domorodcem správné pořízení jest a opět na tom možná vyděláte.

Dobrý den. Jsem z Čech, nerozumím česky - Docela zajímavá příhoda se stala na cestě po vnitrozemí v malém městě zvaném Spili. V místní taverně jsme usedli u stolu a listovali jídelním lístkem. Znáte to... Nejdřív zoufale hledáte kombinaci přísad na pizzu, která by vám vyhovovala, ale jako vždy bez úspěchu. Nevím z jakého důvodu ve všech restauracích na světě hodí na pizzu pokaždé alespoň jednu věc, která je pro vás nepoživatelná a to za žádných okolností. V takém případě už v duchu přemítáte anglické fráze, která vám vtloukali ve škole a pomalu v hlavě skládáte rozhovor na jehož konci stejně nebude to na co máte chuť, ale při dílčím úspěchu aspoň zaženete hlad. Celou anglickou větu předříkáte známým u stolu, abyste ověřil zda je z toho co říkáte jasné co vlastně chcete, když to všichni odsouhlasí, ještě naposled si to zopakujete v duchu, tou dobou už se blíží slečna číšnice, úsměv od ucha k uchu, vy ho pochopitelně opětujete ona se skloní a čistou plynulou češtinou vám řekne: "Dobrý den, tak co? Vybrali jste něco?" Vám se protáhne xicht a nevypadne z vás ani slovo. Co z toho plyne? I když držíte hubu je vidět, odkud jste.

Základní fráze

dobrý den kalimera

ahoj jasu

ano ne

ne ochji [ochi]

pán kirios

paní kiria

slečna idha

prosím parakalo

děkuji efcharisto

prosím? oriste?

dobře kala

v pořádku endaxi

potřebuji chriazome

dejte mi dhoste mu [doste mu]

V taverně

jídelní lístek katalogho [katalogo]

nápojový lístek katalogo ton krasion

účet loghariasmo

stůl pro dvě osoby ena trapezi ja dhio atoma

volný stůl


Potraviny

voda nero

chléb psomi

mléko ghala [gala]

sýr tyri

joomla template
template joomla