Samaria Gorge

Φ. Σαμαριάς
Původně horská vesnice Samaria dala název soutěsce Samaria Gorge a zároveň celému národnímu parku Samaria (UNESCO).
Jde o největší evropskou soutěsku, ta je dalším „povinným“ místem, které na Krétě prostě musíte vidět.

Leží v pohoří Lefka Ori (v západní části) a je to sem asi 50km od města Chania. Národním parkem byla oblast vyhlášena v roce 1962 o dva roky později stát vyvlastnil zdejší pozemky a následně byla opuštěna také stará vesnice Samaria.

Čím níže jste, tím více se skály přibližují	Stezka soutěskou se klikatí v údolí mezi vrcholy

Výlet sem je fascinujícím zážitkem, ale organizačně je to celkem problém. Cestovky ho sice nabízejí jako „fakultativní výlet“ ale cena 40 až 50 euro se mi zdá přemrštěná. Navíc nejsem zastáncem fakultativních výletů. Jste závislí na skupině, času odjezdu, a celkově to dost omezuje, pokud se cestou najde třeba něco zajímavého.


Náhorní plošina Omalos 1200 m.n.m. V levé polovině v pozadí 2080 metrů vysoký Gingilos

Otevřená je od května do října (včetně). Problém je v tom, že soutěska Samaria je jednosměrná a aby toho nebylo málo do vesnice na jejím konci – Agia Roumeli (Αγια Ρυμέλη) – nevede silnice a dostat se odtud jde jen lodí, nebo pěšky (cestu pro pěší Řekové tají, aby mohli vydělávat na lodní přepravě).

Vstup do soutěsky. Vyhlídka na Gingilos	Tenhle autobus tu už nějakou chvíli stojí

Takže je několik možností jak Samarii zdolat. Fakultativní výlet doporučuju jen v krajním případě, když už to nepůjde jinak. Pak je možnost vyrazit z Chania autobusem, proběhnout Samarii, lodí do vesničky Sougia a pak autobusem zpět do Chania. To je ale také takový krkolomný způsob.

Les v soutěsce je plný divé zvěře. Za stromem číhá oslík

Pro pohodáře je možné také zvolit variantu s noclehem. Tu doporučují především fajnšmekři, kteří tvrdí, že když navečer z Agia Roumeli zmizí poslední lodě a turisté, městečko se téměř vylidní a je tu neskutečně krásně. Hory rudé od zapadajícího slunce, uličky bez provozu, ruch jen z několika malých taveren a to vše na břehu moře.

Nejřív je nutné dostat se na dno kaňonu...	...tam si můžete postavit svého mužíka a za to si něco přát (ať už jsem na konci). Jsou jich tu stovky

Pro hrdiny se sebedestruktivními sklony doporučím vyrazit do Samarie brzy ráno a dát si ji oběma směry, kdy ještě davy lidí tolik neproudí. A nebo vytvořit skupiny A a B. Za pomoci zapůjčeného vozidla se dopravit do Chora Sfakeion a skupinu A vyslat na loď plující do Agia Roumeli a dále soutěskou Samaria nahoru. Skupina B se zatím přemístí na náhorní plošinu Omalos na záčátek soutěsky, kde zanechá vozidlo a sestupuje dolů. Je prakticky nemožné, aby se skupiny A a B minuly, takže možnost předat si klíče od vozu bude. No a co dál už snad domyslíte sami.

Kostelík v osadě Agios Nikolaos...	...je vybaven věru skromně

A teď už se vrhneme do soutěsky. Začíná v nadmořské výšce 1250 metrů nedaleko náhorní plošiny Omalos (cca 4 km) u vesničky Xyloskalo (Ξιλόσκαλο). Je zde malý obchod s občerstvením a suvenýry, vyhlídka na 2080 metrů vysoký vrchol hory Gingilos a vzhledem k nadmořské výšce i celkem příjemná teplota vzduchu. Od vyhlídky je to soutěskou do Agia Roumeli 16 km po udržované cestě vedoucí borovicovými a cypřišovými háji. Cestou narazíte několikrát na odpočívadla, toalety a dokonce i „prameny“ s pitnou vodou (vodu zde vedou hadice). Platí se zde vstup a cestu hlídají strážci národního parku celkem přísně. Nahoře i dole kontrolují vstupenky, zřejmě i proto, aby měli přehled o počtu turistů v soutěsce.

Přístřešek pro pasáčka a jeho stádo	Vymleté koryto řeky je v době dozrávání vyschlé

V soutěsce vám neuniknou fascinující scenerie. Skály v okolí dosahují výšek minimálně 200 až 300 metrů, je zde také jeden z mála lesů na Krétě. Narazit můžete i na kozy Kri Kri (koza krétská bezoárová), kuny, jezevce, lasičky a nebo vzácné druhy myší. Nad hlavou vám možná zakrouží orel sklaní, sup bělohlavý nebo orlosup bradatý.
Narazíte i na spoustu rostlin, některé z nich jsou místní endemity, ale určitě poznáte i známé byliny které celou soutěsku při každém slabém závanu větru provoní.

Nefalšovaná koza Kri-Kri. Volně žije jen v soutěsce Samaria a na několika menších řeckých ostrovech. Je velmi plachá. Na světě žije jen asi 2500 jedinců.	Jedna endemitická kytička...	...a druhá endemitická kytička

Nejzajímavějším místem celé Samaria Gorge je bezesporu Sideroportes (Železná brána) - nejužší místo soutěsky. Rozestup mezi skalami je zde pouhých 3,5 metrů, přičemž strmé stěny skal sahají 500 metrů nad vaši hlavu. Běžně je tu malá lávka, po které se dá projít nad potokem. V době tání si s průchodem Železnou branou nedělejte starosti, proud v řece vás mezi skalami prohodí raz dva. Pokud vás zajímá jen toto místo, doporučuju doplout lodí do Agia Roumeli. Odtud jsou to k Železné bráně jen 3 kilometry. Odpadá tak trápení se s 12ti kilomterovým sestupem soutěskou.

Most do vesnice Samaria je vidět už z dálky	Vesnice leží asi v polovině soutěsky...

Cestou dolů budete také míjet tři opuštěné vesnice. První nese stejné jméno jako město na severním pobřeží - Agios Nikolaos. Najdete zde ale jen jedno stavení a malý kostelík. Mnohem větší je samotná vesnice Samaria. Zde může dokonce přistávat vrtulník záchranné služby (jinak tady jako dopravní (záchranný) prostředek slouží jen osli a muly). Za koncem soutěsky pak vaší pozornossti neujde stará opuštěná část Agia Roumeli s kostelem a kamenným mostem.

...v případě potřeby zde najdete lékařskou pomoc...	...jinak je vesnice opuštěná

A jsme na konci. Po sedmi hodinách plahočení se vyschlým korytem řeky v tropických teplotách budete totálně vyčerpáni sundávat ze zad potomka, kterého bolí už od začátku nožičky, budete litovat toho, že jste si místo sandálů opravdu nevzali pořádné boty, že jste nedbali rad, a opalovací krém nechali na pokoji v hotelu a ráno si nepřipravili něco k jídlu, protože po cestě fakt nebyl ani jeden obchod s občerstvením.

Kostelík Agia Maria, tedy Santa Maria, což se později zkracovalo na Sanmaria až z toho za léta vzniklo jen Samaria. Odtud tedy název soutěsky	Skály jsou vyšší a stěny se sbíhají

Nesmíte to vidět tak černě. Najíst se můžete v Agia Roumeli při čekání na loď. Po pár dnech se vám to rozleží v hlavě a budete vzpomínat na fascinující přírodu a zákoutí, která Samaria nabízí. Navíc sklidíte obdiv těch, kteří o Samarii slyšeli, ale už předem ji vzdali, nebo v lepším případě se došli podívat jen na její konec. A teď jsi představte, že jsou borci, kteří se v Agia Roumeli otočí a peláší nazpět. To je výzva, ne?

A tady už je nejužší místo soutěsky...	...3,5 metru široká Sideroportes	Opuštěná část vesnice Agia Roumeli...

...značí, že se blíží konec	A tady ještě jeden pohled na Agia Roumeli z lodi